Středoevropský čas (zkráceně SEČ), který platí pro střední Evropu, je časové pásmo, které odpovídá 15° východní délky. Většina evropských států, včetně České republiky, Slovenska, Německa, Polska, Maďarska, Rakouska, Švýcarska, Nizozemska, Francie, Itálie, Španělska, Norska nebo Švédska uznává tento čas.
Nesprávně se během změny času často hovoří o “zimním čase”, ale pravý zimní čas (označovaný jako SEZČ) platil v Československu naposledy od 1. prosince 1946 do 23. února 1947, kdy byl čas posunut ještě o mínus hodinu oproti SEČ. SEČ je vlastně standardní čas, který platí v zimním období. V jarním a letním období se ve většině evropských států zavádí středoevropský letní čas (SELČ), kdy se hodiny posunou o jednu hodinu dopředu.
Historie užívání SEČ sahá až do roku 1891, kdy ji přijaly rakousko-uherské železnice a pošta. V letech 1968 a 1971 byl pokusně zaveden také ve Velké Británii. V současné době se zimní čas (SEZČ) používá pouze v Irsku a Chile.
Zachování SEČ má své opodstatnění, ačkoliv se může zdát, že v zimním období je zbytečné. Přestože mnoho lidí může svůj pracovní den přizpůsobit podle toho, jak vychází slunce, mnozí nemají tuto možnost. Diskutuje se o dopadech na lidské tělo a psychiku, ale rozhodnutí o zachování času je komplexní a zahrnuje i další faktory. V rámci možností státu v případě ukončení střídání SEČ a letního času je přejít na standardní astronomický SEČ, kdy je slunce v pravé poledne nejvýše, a současně upravit hodiny (otevírací dobu, prime time apod.) dle požadavků společnosti, které mohou vycházet z nastavení v letním čase.
Takže i když se někdy zdá, že SEČ v zimě je zbytečný, má své historické a praktické důvody. Ať už jsme zastánci nebo odpůrci, je to součást našeho každodenního života, která nás provází celý rok. Bylo by dobré, kdyby se mediálně přestalo chybně mluvit o zimním a letním čase v Česku, protože v tuto chvíli se střídá standardní středoevropský čas a letní čas, kde je přidána hodina oproti SEČ.
Zdroje: Wikipedia, 2, Tyrkys, Root.cz